/ líbilo se mi, tak vkládám upravený článek od Rity Pierson/
Vztahy se žáky obecně a v době online výuky
Každé dítě potřebuje hrdinu říká, že děti se nic nenaučí od těch, které nemají rády. Možná vás nemusí každé dítě mít opravdu rádo, ale aby se mohlo učit, potřebuje mít každé dítě pocit, že ho respektujete, že ho vnímáte, že se o něj zajímáte, že je pro vás důležité. Musíte mít s každým dítětem vztah a ono s vámi, teprve pak se můžete jeden od druhého učit.
Když se ztrácí vztahy, ztrácí se i učení.
Jak to tedy udělat, abychom ztratili co nejméně?
Vztahům je potřeba přiřadit štítek DŮLEŽITÉ, abychom na ně v přípravě ani ve výuce samotné nezapomínali. Protože to, že se děti neučí od těch, s nimiž nemají dobré vztahy, má spoustu dalších projevů a podob, například když nás děti rády mají, obvykle mají rády i náš předmět a rády se mu věnují. Když máme s dětmi dobrý vztah, daří se nám v hodinách vytvářet atmosféru, ve které je nám dobře a dobře se pracuje, takže potřeba ji narušovat je nižší a tím pádem se všem v hodině lépe pracuje.
Aby něco podstatného na světě vzniklo, potřebuje to čas.
A protože vztahy podstatné jsou a jejich budování je komplexní a dlouhodobá práce, je třeba jim věnovat čas a péči
Jak na to v době online výuky?
Zde je pár doporučení a pár osvědčených tipů od učitelů z Učitele naživo.
- Na začátku hodiny každého pozdravím a oslovím jménem.
- Dávám dětem úkoly, které mají osobní charakter, ve kterých se mohou projevit a říci něco o sobě – co mají rády, co je baví, co si o něčem myslí…
- Věnuji čas povídání si jen tak – jak se máme, jaký film se nám teď líbil, co čteme, jak se jmenují naši domácí mazlíčci… Začínám hodinu pozvolna, buď si povídáme, nebo jim pustím písničku, nebo se bavíme nad nějakým obrázkem…
- Jako učitel sdílím něco osobního, co nesouvisí s učením – co se mi dneska stalo, zdálo, co budu vařit k obědu, jakou mám náladu a proč…
- Pravidelně se ptám dětí, jak to zvládají, a co jim pomáhá se učit, nacházet motivaci, zorganizovat si čas. Sdílíme svou dobrou praxi, která krom toho, že se dozvídáme víc o sobě navzájem, může někomu pomoci příkladem.
- Jako učitel se zapojuji do aktivit, které pro děti připravuji.
- Konzultuji s jednotlivci či s malými skupinami a probíráme, co se dětem daří a co potřebují pro další posun.
- Zadávám projekty či práci v malých skupinkách, aby děti spolupracovaly a komunikovaly spolu (i mimo hodinu).
- Vymýšlíme si na sebe s dětmi různé týdenní výzvy a pak sdílíme, jak se nám v nich dařilo.
- Děti se v hodinách vyvolávají vzájemně, předávají si slovo.
- Děti si vzájemně hodnotí práce.
- Při výuce se často ptám a reaguji na odpovědi dětí.
- Dělám hodiny hodně pestré, připravuji nové aktivity, aby viděly, že se snažím a taky to nevzdávaly.
- Píšu jim zpětnou vazbu k práci do chatu, děti na ni lépe reagují a často se při komunikaci s nimi dozvím víc, než kdybychom spolu mluvili.
- Zadání práce a zpětnou vazbu nahrávám na video nebo do hlasové zprávy, má to na studenty větší dopad než text.
- Posílám virtuální pohlednice, občas nahraju studentům krátké video s nějakým osobním vzkazem nebo příběhem, aby viděli, že na ně myslím.
- Snažím se, abychom zažívali věci spolu, třeba si čteme nahlas, ukazujeme si věci, co máme doma, fotíme něco podle zadání a sdílíme si fotky, hrajeme hry s reálným světem.
- Při výuce na sebe vzájemně reagujeme domluvenými gesty (souhlas, nesouhlas, ocenění, neporozumění…).
- Hodně je oceňuji za jejich práci, za jejich ochotu sdílet a žádoucí chování při online výuce.
- Když s dětmi mluvím, občas jim ukážu/připomenu, že si o nich osobně něco pamatuju, co mají rády, jak se jmenuje jejich domácí mazlíček, co je jejich koníček apod.
- Reflektuji téměř každou hodinu, abych viděla, jak se studentům práce dařila, co se naučili a jak se cítili.
- Sbírám pravidelně zpětnou vazbu od studentů na to, jak jim má výuka vyhovuje a co by potřebovali jinak.
- Jsem otevřený a sdílím s dětmi své pocity plynoucí z online výuky, mluvím otevřeně o úskalích online výuky, když se mi něco nedaří v hodině, mluvím o tom, aby děti věděly, co se děje, a také viděly, že se to stává a není to problém.
- Snažím se, aby bylo na hodinách přívětivé klima a hodina nezvyšovala negativní emoční zátěž studentů.
Zdroj: Učitel naživo, www.ucitelnazivo.cz
V životě jsem měla štěstí, že jsem mohla spojit lásku k dětem se svým povoláním.
Ve škole působím jako asistent pedagoga. Práce s dětmi mi přináší radost energii a sebepoznání. Mým úkolem je připravit dětem podnětné bezpečné a rovnocenné prostředí.
S radostí jsem součástí velmi přátelského týmu a inspirativního klimatu naší školy, které respektujícím
způsobem předává poznání všem, kteří mají zájem. Moje nejoblíbenější celoživotní moto, které je rovněž
spojeno se školou, zní :
Dnešek je žák včerejška. Thomas Fuller.