Vědci vysvětlují, že psaní zlepšuje učení konsolidací informací v dlouhodobé paměti.
Nedávná studie uvedená na recenzích pedagogického výzkumu vrhá světlo na to, proč psaní je tak prospěšná činnost, a to nejen u předmětů typicky spojených s psaním, jako je český jazyk, literatura a dějepis, ale ve všech předmětech.
Profesor Steve Graham a jeho kolegové z Arizona State University’s Teachers College analyzovali 56 studií zabývajících se výhodami psaní v přírodních vědách a matematice a zjistili, že psaní „spolehlivě zvyšuje schopnost učení“ na všech úrovních. Proces psaní také zlepšuje schopnost studenta vybavit si informace, navázat spojení mezi různými koncepty a syntetizovat informace novými způsoby.
Psaní ve skutečnosti není jen nástrojem k hodnocení učení, ale také ho podporuje.
Proč je psaní efektivní?
Psaní usnadňuje učení konsolidací informací v dlouhodobé paměti tzv. efekt načítání . Jak ukazují výzkumy informace jsou rychle zapomenuty, pokud nejsou posíleny psaním.
Jedná se o stejný kognitivní mechanismus, který vysvětluje, proč je účinné učení s praktickými ukázkami.
Ve studii z roku 2014 bylo zaznamenáno, že studenti, kteří absolvovali praktické testy v přírodních vědách a historii získali na závěrečných zkouškách o 16 procentních bodů více než studenti, kteří jednoduše studovali materiál.
Graham a jeho kolegové píší, že zodpovězení otázek s možností výběru z odpovědí může pomoci při faktickém zapamatování, ale uvedení myšlenek na papír studenty povzbuzuje k tomu, aby lépe hodnotili a poskládali své myšlenky. Tímto způsobem mohou studenti navazovat nová propojení mezi myšlenkami, která možná neudělali při počátečním získávání informací.
5 STRATEGIÍ PSANÍ V JAKÉMKOLI PŘEDMĚTU
Časopisy ve stylu „Zajímalo by mě“:
Do časopisu by žáci ke každému předmětu napsali, co přesně je k danému tématu zajímá nejvíce. Podle dotazů se mohou plánovat budoucí hodiny.
Almanach matematiky:
Studie prokázaly, že psaní je cenné zejména při hodinách matematiky. Zdá se, že schopnost studenta písemně vysvětlit pojmy souvisí se schopností porozumět jim a aplikovat je. Do třídního almanachu matematiky by vždy některý student zapsal matematické poučky vlastními slovy.
Cestovní deníky:
Každý žák by vytvořil cestovní deník, který by mapoval jeho učení. Deníky mohou obsahovat grafy, kresby, psaní a sebehodnocení. Lze například zadat téma, kde by vytvořili nový svět, na kterém by se udržel život a v deníku mapovat vše, co se učili od dopadu katastrof způsobených člověkem až po vlastní návrhy.
Školní noviny:
žáci by si vybrali článek na zadané téma pečlivě je přečetli a do novin napsali shrnutí. Efektivní psaní objasňuje a organizuje myšlenky studenta a pomalé tempo psaní vede k učení studentů, protože jim umožňuje pečlivě uvažovat, aby se ujistili, že mají pravdu, než vyjádří své myšlenky.
Kreativní psaní:
Žáci by byli požádáni, aby si představili tvora, který by mohl přežít v místním prostředí. Jaká by byla jeho barva? Jaké funkce by mu pomohly přežít a bránit se? Jak by lovil svou kořist? Poté napíšou o něm příběh.
Existuje věda o mozku, která podporuje používání příběhů, které pomáhají dětem komunikovat s obsahem a vytvářet osobní význam. Poslech prostých faktů stimuluje hlavně dvě oblasti zpracování v mozku. Když však fakta zabalíme do příběhu a posloucháme příběh, aktivují se ještě další části mozku v oblasti spojené s našimi smysly a motorickými pohyby, které pomáhají posluchačům skutečně „cítit“ to, co slyší.
přeloženo a upraveno ze zdroje Educational Foundation
V životě jsem měla štěstí, že jsem mohla spojit lásku k dětem se svým povoláním.
Ve škole působím jako asistent pedagoga. Práce s dětmi mi přináší radost energii a sebepoznání. Mým úkolem je připravit dětem podnětné bezpečné a rovnocenné prostředí.
S radostí jsem součástí velmi přátelského týmu a inspirativního klimatu naší školy, které respektujícím
způsobem předává poznání všem, kteří mají zájem. Moje nejoblíbenější celoživotní moto, které je rovněž
spojeno se školou, zní :
Dnešek je žák včerejška. Thomas Fuller.